pondělí 17. listopadu 2014

Svatba

Na Maltě jsem byla pouze na jedné svatbě, přesto chci o ní napsat. Už jen proto, že toto téma zajímalo i mého pana doktora a plno mých blízkých.

 

Přípravy probíhaly již několik měsíců předem. Ale já jsem nebyla přímý svědek, toto jsem znala jen z doslechu. Na mě bylo jen to, abych v den svatby byla na místě a měla vhodné jak boty tak šaty. Šaty jsem potřebovala takové, abych se i při čtyřiceti stupňových teplotách cítila co nejpohodlněji. Letenku jsem si koupila tak, abych byla na místě týden předem a mohla sledovat, jak každou chvíli někdo jede na letiště, protože hosté se začaly "slítávat". Nebrali se dva lidé z Malty, pouze ženich je domorodec, proto tolik hostů bylo ze zahraničí.

Památeční solnička s pepřenkou

Jelikož jsem přiletěla o něco dříve, stihla jsem i rozlučku se svobodou. S budoucí nevěstou jsem přišla na smluvené místo a čekaly jsme, co se bude dít. A jelikož v této zemi téměř nic není přesně na čas, tak jsme si sedly na terasu na drink. Za chvíli už přicházejí i organizátorky a rychle jsem pochopila, že tento večer toho moc neporozumím. Většina konverzací se odehrávala v němčině, spíš švýcarštině a malá část přítomných mluvila rusky. Organizátorky nám hned na začátek navlékly věnce z kytek, abych všichni věděli, že patříme k sobě. A pokračovalo se po restauracích a barech, kde jsme popíjely, hlavně budoucí nevěsta plnila různé úkoly, až se došlo do Pacevillu, tedy místa plné diskoték a barů. Poměrně častý je dárek v podobě dortu s dost zajímavým "tvarem". Toto nás tentokrát minulo, protože už je to pro ně přilíš fádní a nudné.

Ale raději už začnu o tom dni s velkým "D". V živé paměti mám, jak stojím odpoledne u větráku, a čekám na pokyn, že se vyjíždí. Ale ten dlouho nepřicházel. Prvně se muselo udělat několik fotek, jak se budoucí manželé chystají, další fotky s bratry atd.




A už se jede do kostela na podvečerní hodinu, který je na místní vzdálenosti poměrně daleko. Obřad probíhal ve dvou jazycích a to v angličtině a němčině. Poté jsme se všichni shromáždili před kostelem a čekali s plnými dlaněmi rýže až vyjdou Novomanželé. Poté jsme se začali pomalu přesouvat na místo dalších oslav a manželé s družičkami jeli jak jinak než v bílé limuzíně s otevřenou střechou.

Sešla se široká rodina, tak jsem se poměrně celý večer měla s kým seznamovat. Ale místo bylo nádherné...opravená farma v polích, na terase ze země vyrůstalo víno a nad námi byla střecha z listů této rostliny a trsy hroznů. Jak romantické, ale při tomto počtu lidí a neskutečně vysokých teplotách byl těmito listy zamezen průchod tepla ven, tak jsem v jednu chvíli byla úplně mokrá. Naštěstí jsem měla saténové šaty, v kterých jsem stále vypadala svěže.
Na začátku nejbližší rodina včetně mě zapózovala, aby fotograf mohl vytvořit další fotky a už jsme se mohli jen bavit. Družičky pro nás připravili zábavu, abysme lépe poznali ženicha s nevěstou a o půlnoci to propuklo...půlnoční tanec....ten byl neobvyklý tím, že novomanželé tančili na moderní světové hity. Ještě se rozkrojil dort a v raních hodinách se někteří z nás odebrali domů, jiní pokračovali do Pacevillu. 

....žili štastně až do smrti THE END.

DODATEK po pár týdnech: Pokud pojedete někomu na svatbu na Maltu, nemusíte se namáhat vymýšlením a převážením darů....tady se dávají pouze peníze.

Žádné komentáře:

Okomentovat