Pohled na Sázavu |
Počasí už nebylo takové, jaké bych si přála, ale člověk větru a dešti neporučí. Takže jsme v listopadový den neseděli doma a vyrazili vlakem do Kamenného Přívozu, odkud jsme po červené Posázavské turistické stezce vyrazili podél jak jinak než Sázavy. Posázavskou stezku vybudoval Klub českých turistů v letech 1914-1924, což svědčí o mnohých. Přemýšlela jsem o tom, kolik lidí tady už prošlo za tolik let a zároveň je tu důkaz, že tento druh trávení volného času není pouze vymožeností moderní doby. Trasa, která byla námi vybrána, je dlouhá okolo 14 kilometrů a místy dosti úzká. Což může být komplikace pro ty, co mají s sebou kočárky. Cestou jsme se podívali z několika vyhlídek na meandry řeky, která tekla několik metrů pod námi. Ze Žampašské vyhlídky jsme se dívali na viadukt na protějším kopci, jenž je jednou z dominant oblasti. Překlenuje rokli Kocour ve výšce 46 metrů a je součástí Posázavského Pacifiku, který jsem poznala v brzkém jaru minulý rok. Na rozcestí pod Třebsínem jsme uvažovali o zacházce ke Smetanově vyhlídce k Vltavě. Nakonec jsme si na Smetanovu vyhlídku nechali zajít chuť a mám ji na mém "wish listě".
Další zastávkou nám byla asi nejhezčí Raisova vyhlídka ležící na rozcestí se zelenou turistickou trasou, poté krásná Klimentova vyhlídka nad meandrem řeky. Na této vyhlídce jsme opekli buřty. Nebyli jsme jediný s tímto nápadem, protože je zde ohniště a les je poměrně vysbíraný.
Podzimní počasí má přeci jen výhodu, člověk jdoucí mezi stromy už nevidí kolem sebe pouze listí, ale taky konečně dohlédne o něco dál. Třeba na věci a pohledy, které mohou v létě zůstat utajené. Příkladem může být čarodějnice, která je na fotce nebo výše zmíněný viadukt.
Cesta vede nejrůznějšími osadami a člověk si uvědomí, že tato místa mají historii, podstatnou hlavně mezi trampy. Některé jednoduché osady pochází z 20. let 20. století. Většina chat pochází z období po 2. světové válce. Pokud člověk popřemýšlí o tomto období, myslím, že je tady důkaz, že lidé z měst už dlouho odjíždějí trávit volný čas do přírody. A jelikož každý neměl auto jako dnes, byla vybudována železnice v prudkých svazích kolem Sázavy.
Před Pikovcem jsme procházeli loukou v údolí, kde jsme si vychutnávali paprsky zapadajícího slunce. Tady je možnost nasednout na vlak. My pokračovali po svých dál po červené, která slouží zároveň jako cyklostezka. V této oblasti jsme už nekoukali na řeku z výšky a šli jsme pro změnu v úrovni řeky.
Z některých chat se dnes v blízkosti civilizace stávají spíše rodinné domy. Pěší výlet jsme ukončili v Davli. Poslední zastávkou nám byla místní hospůdka nedaleko vlakového nádraží, kde jsme počkali na náš 🚆 a jak jinak než za tmy v tomto období, jsme se vraceli zpět.
The weather was a little bit different than I wished. But it can't be still sunny and nice temperature. Even so we didn't stay at home and we travelled by a train to beginning of the way around Sázava river. We left the train in a village Kamenný Přívoz where was start of our foot trip. There is red tourist way long around 14 kilometres. Along the way are views on the Sázava river, for example Žampachova or Raisova.
Kamenný Přívoz |
Autumn's weather has some advantages and especially it was a possibility of view through trees where are leaves during spring or summer. Thanks to view through the trees we could see also viaduct for trains or flying witch The way led through different settlements which has a history connected with hiker almost 100 years. A lot of cottages were built after Second world war. Families didn't have cars so it was a reason to build the railway. When we were near the villages the cottages changed into houses. The trip could finish in Pikovec village on train station ut we continued around river to Davle. It is also way for cyclistes. Our finish was in Davle village. The last stop on this way was in a pub near the train station where we were waiting until the train has come.
Žádné komentáře:
Okomentovat