Barcelona po druhé

Barcelona není jen o kostele Sagrada Família, který jsem doposud představila. Viděla jsem toho o něco víc a ukážu Vám další pěkná místa.
Bylo pondělí a byl to dlouhý den plný poznávání, který stál za to! Přikládám jednu mapku, ale drželi jsme se již zmíněné mapy autobusů Hop on Hop off a cestou jsme odbočili tam, kde se nám to zdálo zajímavé a pěkné. Prostě kam se nám zachtělo. Díky tomu jsme se dostali do míst, která nebyla přeplněna turisty a která nenajdeme na prvních stranách průvodců. Člověk si zde mohl v klidu sednout ve stínu a chvíli rozjímat nebo aspoň pozorovat lidi okolo. Jednoduše řečeno chtěla jsem nasát tu jižanskou atmosféru.

Obrázková mapa Barcelony

Naší první zastávkou byl dům přezdívaný Kamenolom. Tato zvláštní stavba patří mezi díla Gaudího. A její jméno je Casa Milà.

Snad nejkrásnější dům v celé Barceloně. Co myslíte? Mně se líbí a moc, tak ho musím vyzdvihnout mezi desítkami mých fotek.

Snad jsem i zatoužila vrátit se zpátky na univerzitu. Tento starý dům byl nádherný uvnitř a s ještě lepší atmosférou v zahradách plných zeleně, tekoucí vody a laviček.

Do roku 1958 byla jedinou univerzitou ve městě.

Jedno z míst, které jsme našli čirou náhodou ve čtvrti El Raval, je nádvoří se zelení a lavičkami ve stínu. Panovala tu uvolněná atmosféra, a kdo by chtěl, mohl by tady zajít do kavárny. Patří mezi má top místa v Barceloně.

Tady jsme se čirou náhodou, díky toulání v uličkách dostali do čtvrti plné muslimů, kde i obchody působily tak nějak jinak. V těchto místech jsem si začala více hlídat své věci.

Z přeplněné ulice La Rambla, kde původně tekla stoka do moře, jsme se dostali do čtvrti Barri Gòtic. Procházeli jsme se uličkami, které pamatují 14. století. Srdcem této čtvrti je katedrála ze 13. století (viz. níže).

Již zmíněná katedrála ve čtvrti Barri Gòtic má průčelí, které upoutá pozornost. A vevnitř se nachází sarkofág sv. Eulálie, jejíž jméno je v Barceloně častokrát skloňováno. A kdo to je? Sv. Eulálie je první patronka Barcelony.

Mezi katedrálou a Kolumbovým památníkem je několik krásných míst jako jsou například tato.

I podlaha nás někdy může inspirovat.

K památníku Kryštofa Kolumba jsme došli známou ulicí La Rambla, která je snad vždy plná lidí.
Tak kam vypluly lodě, které nakonec objevily Ameriku??

Barcelona nám často ukazuje nespoutanost jako tato plastika od Roye Lichtensteina.

Z posledních sil jsme ještě vyšli jeden kopec Montjuïc, abysme se podívali na Barcelonu trochu z výšky. Výhledy na město byly krásné, ale pohnutá minulost tohoto kopce je už trochu smutnější. Kopec byl za Franka popravištěm.

Cestou k dalším místům jsme se podívali do míst, kde se konala olympiáda v roce 1992.

Poslední zastávkou nám byla fontána Font Màgica. Chtěla jsem si zopakovat zážitek z první návštěvy Barcelony, kdy hraje hudba sladěná se světly a do toho všeho se přidá stříkající voda ve fontáně. Asi pondělky nejsou vhodnou dobou pro tuto podívanou. A to mi bylo řečeno, že v devět hodin a v deset mohu vidět tu nádheru. A nechtějte vědět, jak dlouho jsme tady čekali! A že jsme nebyli sami :-( Zážitek zůstává jedinečným. Asi někdy příště Barcelono.....