S bouřkovými mraky po mlynářských stezkách & With stormy clouds around watermills

Finally we have nice weather so we went to trip around water mills. The mills are not so special but the way leads through beautiful countryside. And the last steps led to Krakovec castle.

At the beginning of our trip we traveled by train to station Strachovice. There was stormy in middle of forest and we thought that it is finish of our trip. During waiting to same train which would take us back. The weather changed to better and we decided to continue in out trip.We went along the creek and after few metres we met first water mill - Cukrovi mlýn. Now it is just big family house.  And I was a little disappointed. We still continue by the way. There was beatiful countryside around us, everywhere meadows and forest. And in the middle of a forest the storm has begun even with hailstones. This weekend had the same happiness my brother but only in different forest...were are just a family.

We had completely soaked shoes, but we did not have a choice and had to go on. Next short stop was in Uhrovic mill. They are repairing the mill and you can see animals which surprised us for example polar foxes or camels. The next part of the trip has already been hurried because we had an appointment with friends. So  have seen Mochův water mill rebuilt as a the hotel and as the last wonderfully repaired Jankovický water mill. But be careful the way around small river is without bridges so sometimes it is difficult to overcome it. It's a little adventure.

Towards the end of our trip was Krakovec Castle. We came late, so we couldn't go inside. Here was the asylum of Jan Hus.

Because we did not manage to get to our car in time, we tried to stop some car. But the problem was, the road ends in the vilage, so there are not many cars going there. 

Fortunately, we stopped two young people from Austria who were on a trip to Krakovec Castle. They took us to our car. Finally, we had good story for our friends.

Krakovec

Nastává moje nejoblíbenější počasí v roce, kdy je vše zelené, okolo nás jsou samé květy a konečně nastává příjemné teplo. Někdy se stane, že mi je dokonce horko. A po půl roce zimy jsou to opravdu vzácné a krásné momenty. Toto období a každou vycházku pojím se sběrem bylin. Takže spojuji užitečné s ještě užitečnějším ;-)

U Milíčova

Tentokrát jsem se nechala unést nápadem navštívit mlýny a na závěr zříceninu hradu Krakovec. Nakonec se moje představy mlýnů, podobajících se tomu, jaký je v pohádce Princezna ze mlejna, nevyplnily. Když pominu bouřku s kroupami, která nás chytla v lese. Zbytek cesty jsme šli v promáčených botách.

U rybníku Ožehák

Ve Všesulově jsme nastoupili na vlak, který nás zavezl na lesní zastávku Strachovice. Strachovice byste hledali těžko, je to osada nedaleko od zastávky. Tady pro nás nastávalo velké dilema. Stáli jsme na zastávce v bouřce, a přemýšleli, že stejným vlakem nejspíš pojedeme zpět k autu a tím celou cestu ukončíme. Chvíli před tím, než jel vlak zpět, jsme vyrazili po modrém turistickém značení na cestu za mlýny. Poté jsme přešli na červené turistické značení, až jsme došli k rybníku Ožehák, který je obklopen lesy. Pár kilometrů za ním jsme potkali první, 300 let starý, Cukrovic mlýn. Svým vzhledem mlýn vůbec nepřipomínal, možná jen svou mohutností.

Cukrovic mlýn

A tak jsme pokračovali dál, kde jsme se po cestě nejdříve schovávali před bouřkou a nakonec došli k mlýnu Uhrovic. Tam na nás pro změnu vykoukly lamy a poté velbloud, který se okolo volně procházel.

U Uhrovic mlýna

Tady už nás začal tlačit čas, takže jsme přidali do kroků a proběhli vesnicí Milíčov a pokračovali k poslednímu Mochovu mlýnu. Lidé tady najdou ubytování a možná to byl nejhezčí mlýn dne.

To jsme ještě netušili, jaké dobrodružství nás čeká při přeskakování Šípského potoka, kde vede proti proudu stezka. Cestou jsme potkali krásné opravené stavení, to bylo záviděníhodné. Soukromý objekt je bývalý Jankovický mlýn, jak jsem se později dověděla.

Mochův mlýn

Šípský potok

Nakonec jsme si prohlédli zvenku zříceninu hradu Krakovec, která pochází ze 14. století a je významná tím, že zde našel azyl Jan Hus.

Krakovec

Poslední kousek cesty jsme stopovali a zastavil nám rakouský pár žijící v Praze. Vlastně to bylo moje první stopování v životě a skoro nic tu nejelo, protože cesta na Krakovci končí.


P.S. kdyby někdo nevěděl, co s chatkou :-)