středa 3. ledna 2018

Trip to Romania II.

Rumunsko - bohatý Arad, Dráculův hrad, opevněný kostel...

Romania - rich Arad, Dracula castle, fortified castle



Zřícenina hradu nad vesničkou Soimos

V první části cesty jsem popisovala zastávky na některých místech v Maďarsku a hlavně Budapešt, ve které jsme trávili více času a také přespávali. A v druhé části Vám chci představit první dny v Rumunsku, protože právě do této země jsme mířili. Horší je,  že nás málem k nim ani nepustili! Jako "tupci" z ČR, kteří dlouho nezažili běžnou pasovou kontrolu, leda tak někde na letišti, jsme předložili doklad totožnosti pouze řidiče. Když celník naštvaně roztáhl ruce, pochopili jsme, že chce doklady všech, což nás trochu pobavilo. A to naopak pána trochu rozčílilo a jeho odpověď byla "BEK koNTróLE". Nevím, co čekal. Ale náš kufr auta byl nonstop narvaný. Tak tedy bez dalšího jeho komentáře a posunků jsme mohli pokračovat do Rumunska.
Plánů, kam bychom mohli jet a co bychom chtěli vidět bylo mnoho. Nakonec jsme viděli jen část a návštěvu Rumunska vřele doporučuji. Myslím, že Rumunsko je země, která nám má co nabídnout.

In the first part I described some places in Hungary and mainly Budapest where we spent more time and slept in hostel. In the second part of our holiday I would like to introduce you our first steps in Romania. We had small problem on the border with Hungaria and Romania because we showed only passport of our driver so the officer was a little bit angry. We didn't know that he wanted to see the passport of everybody, which made us entertained. Because of  this the officer said "beggage check". When he saw this, without any comment he continued to next car in qeue :-)
We had a lot of plans but less time so we saw only part of what we wished. But still it was nice trip and I think that Romania is beautiful country.






Naše první kroky ve večerních hodinách vedly na zříceninu hradu u města Arad. Po tmě jsme vystoupali nad vesničku Soimos. Chvíli chlapi hledali vchod do hradu, protože most už neexistoval, a po menším obcházení ze všech stran se vchod našel a do středu hradu jsme postavili stany. Dodávám, že stanovat v Rumunsku lze kdekoliv. Pro lepší atmosféru a hlavně pro ohřátí nás všech chlapi rozdělali oheň, který nás zahříval do ranních hodin, než jsme šli spát. V noci nás ani bílá paní neprobudila a my vstali do ranního mlhavého počasí. Časem mlha stoupla a my si mohli projít město Arad za pěkného počasí. Parkovali jsme na parkovišti: Piata 13 Martiri, kde bylo parkování zdarma. Arad patří mezi nejbohatší města Rumunska. Dle některých zpráv město připomíná svým vzhledem Vídeň. Ale po pravdě, když jsme jím procházeli, mě to ani nenapadlo. Myslím si, že bych návštěvu města i oželela. Pro nás bylo důležité pro výměnu peněz (měnili jsme eura za Lei). Zajímavostí je, že Rumuni mají jako jediní v Evropě peníze z polymeru. A dalším důležitým faktem proč tady zůstávat byl oběd. Ceny byly podobné jako u nás v ČR ve větších městech, ale kvalita už trochu pokulhávala. Především mluvím o polévkách, které všechny vypadaly a chutnaly stejně, jen se lišily v druhu mas a jejich teplotou. Některé byly vařící, jiné by si naopak zasloužily přiohřát. A největší chybou bylo si dát polévku zeleninovou ;-)

Ráno uprostřed zříceniny hradu


Pohled ze zříceniny hradu nad městem Saimos


Our first steps to led us to old castle. At the beginning we could' to find entrance to castle because an old bridge was demaged. Our men were successful so we could build tents in the middle of yard and made the fire. Thanks of fire we had romantic atmosphere and felt good until deep of night. In the morning were foggy but the weather changed in the afternoon and we could walk into Arad city. It belongs between the most rich cities in Romenia. I read that Arad looks like Vienna. But I don't have this feeling and I don't think that it's necessary to visit Arad. For us Arad was important for exchange of money - Lei. Their money is unique because it is made from polymer. Other important experience in this city was restaurant Ratio which we visited. We wanted to taste some kind of soup. But it was only our vision because every soup was same and only inside was different meat. My borscht didn't see any beet even cabbage. The biggest mistake was to order the vegetable soup ;-)


Podle mapy na tomto místě stojí most, my už ho neviděli.

Město Arad


Příští zastávku jsme si udělali ve městě Sighisoara, přesněji na takzvaném Draculově hradě. Město se řadí mezi památky UNESCO a na tomto hradu se Dracula nebo-li Vlad Tepeš narodil. Paradoxně je u něho méně turistů, než u druhého Draculova hradu Bran, který nikdy nevlastnil a údajně tu pobýval během svých válečných tažení. Přezdívá se mu rumunský Karlštejn. Ovšem irský spisovatel Bram Stoker děj zasadil právě na tento hrad Bran. Ale o něm až později, protože tam jsme se dostali až ke konci cesty.
Vstupné do hradu v Sighisoara nebo- li pevnost založenou ve 12. století Římany: 25 LEI pro dospělé.
Těšila jsem se na výhled z hradu, ale ten nebyl příliš lichotivý. V okolí jsou polorozbořené budovy a celkově to na mě působilo tak šedivě a ne moc pozitivně. Pro místní bude mít určitě svou hodnotu, protože jsme za tu krátkou dobu před zavřením viděli aspoň dva páry novomanželů, kteří svůj den spojili s návštěvou tohoto místa. A samozřejmě nepozapomněli nafotit aspoň milion fotek. Do centra jsme nešli, ještě nás čekalo kus cesty, tak nemůžu posoudit, jak vypadá jedno z nejzachovalejších středověkých měst v Evropě.
Vlad Tepeš ve svém životě nejvíce pobýval na třetím hradě u nejznámější cesty Rumunska Transfagarasanu. Odtud měl výborný výhled do nížin a případné nepřátelé viděl už z dálky. Dnes je z hradu  zřícenina.





Next stop we had in city Sighisoara where was born Vlad Tepeš called Drecula. We visited the castle where Dracula lived and which is less well-known than the second castle Bran where he lived short time during the war. But Irich writer whowrote a book about Dracul himself set the story right at Bran castle. At first time he heard about Vlad Tepes in library. Then he wrote about him his books. The most time spent on his third castle near the most famous Transfagarash way. There had a strategic place with good view to lowland and he saw his enemy so far. Today it is already a ruin in forest.
Entrance to castle in Sighisoara costs 25 LEI for adult and 5 LEI for children and students.
I looking forward to view but I was disappointed. The castle is almost in the middle of town that does not look very nice and therofore the view is not worth much. However the castle is very nice and newlyweds are often searching it for taking photos of groom and bride. I saw two weddings during short time afternoon. They could't forget to take a million photos. We could't go to the city centrum because we had to continue in our journey so I can't to tell you how the city looks like one of the well-preserved city in Europe.

Dráculův hrad ve městě Sighisoara

Vstup do Dráculova hradu ve městě Sighisoara

Svatby jsme potkávali na každém rohu, také na Dráculově hradu

Pohled na město Sighisoara z Dráculova hradu

Pohled na vstuoní most z Dráculova hradu

Dráculův hrad ve městě Sighisoara


Pro nemocné s rýmičkou a jinými neduhy bylo pro tentokrát zvoleno spaní v bytě přes Airbnb ve městě Sebes. Cena za byt pro 6 lidí byla: 40 Euro. Byt je krásný, ani jsme to nečekali. A teplá sprcha rozhodně bodla, protože jsme věděli, že další dny v horách se nám o tom může leda tak zdát.
Ráno jsme vyrazili na místo tzv. pyramidy s názvem Râpa Rosie. Tato přírodní rezervace leží nedaleko města Sebes. Z fotek by se mohlo zdát, že se jedná o skálu, ale je to hmota z jílu, mastku a slepence, která se dala rozdrtit mezi prsty. Místo vzniklo odplavením půdy na svazích. Jen přístupová cesta přímo až k pyramidám vede údolím s potokem, kde se po bahně člověk klouže jak dolů, tak i nahoru. A podle toho jsme i vypadali, jak dokládá fotka níže.






For sick people we chose to stay for this night in apartment in city Sebes. We found very nice apartment on Airbnb and it cost only 40 euros for 6 people. We knew that next day in mountains this luxe as hot water in shower and bed will be only in our dreams. In the morning we visited natural reservation with name Râpa Rosie. It looks like  rock but it is a clay and it is possible to crush it between  fingers. The clay was created by washing away from the hills. The way to Rapa Rosie is also full of clay so we slipped up even down. Of course we were pretty dirty how you can see on photos below.



Přírodní rezervace Râpa Rosie s námi

Přírodní rezervace Râpa Rosie

Přírodní rezervace Râpa Rosie

Potřebná hygiena po návštěvě přírodní rezervace Râpa Rosie


Poté jsme pokračovali do města zvané Cristian, kde se nachází opevněný kostel. Ty jsou v Rumunsku poměrně časté. Trochu byl pro nás oříšek dostat se dovnitř za opevnění, ale po troše hledání a obejití celé kamenné zdi se nám nakonec povedlo najít vchod a vstoupit. Vstup hledejte od hlavní silnice. Vypadalo to jako bychom šli na poštu. Ve vnitř nás zaujala, samozřejmě mimo kostela, takzvaná "Bacon tower". Už název napovídá, co jsme uvnitř věže asi našli. Ochutnala jsem špek a tušila, jaký suvenýr si přivezu domů. Nedávno jsme ho dojedli :-) Další zajímavostí města je pojmenování ulic podle čísel, místo typických jmen a různých názvů. Podle dochovalých dokumentů byli první na světě, kteří měli tento systém. Takže by se tímto městem v Rumunsku inspiroval i sám New York? Zároveň obyvatelům podle čísla ulic náležela i lavice v kostele. Tedy pokud byste bydleli v První ulici, náležela by Vám i první řada v kostele. Změny nastávaly u žen, které se provdaly. Buď si polepšila a postoupila více dopředu nebo naopak.





Then we continued to Cristian village where the fortified church was. Such churches are relatively common there. It was difficult to find the entrance. We went around fortress. At the end we found the entrance on the main road next to the post office. Except the church we were also fascinated by "Bacon tower". We tested the bacon and from this moment I knew which present from Romania we will find in fridge. Other interestingness of the village are names of streets. According to preserved documents this village was one of the first in the world to use numbers as street names. It looks like the New York was not the first one. According to the street number where people lived  they also sat even in a row in the church. For example if you lived in the street I. you sat in the first bench in the church. This could change for women who married.

Opevněný kostel e městě Cristian

Bacon tower za zdmi opevněného kostela


Další zastávka cestou bylo město Sibiu, které se v nedávné minulosti stalo městem kultury. Prošla jsem se centrem města, kde jsem v místních pekárnách nakoupila pečivo, které se dalo jíst i za dva dny. Ve městě jsme našli dobrou restauraci Hofmaister s českým pivem. Na slunečnících měli napsáno "Spirit of Prague", tak mě přepadlo touha se číšnice zeptat, kde je ta Praha O:-) Nakonec jsem se nezeptala, možná jsem se bála, že ji přivedu do úzkých, protože to opravdu nebude ani tušit. A já se nechtěla zklamat. Rozhodně jsem se nezklamala v jídle a myslím, že jsme si všichni pochutnali, a nabrali síly do hor.

Next stop was in Sibiu city. Few years ago it became of city of the culture in Europe. We went through city centre and I bought good products in bakery. Also we went to restaurant Hofmaister with czech beer. On sunshade were lettering "Spirit of Prague". Their food was very good so I reccomend you to visit it if you will be hungry.




středa 15. listopadu 2017

Trip to Romania I.


Úvod


Ke konci září jsme ve složení 6 lidí, kteří se z části navzájem neznali, a dvou aut vyrazili poznávat krásy Rumunska. Chtěli jsme poznat nejen města a hory, ale také jejich kuchyni, myšlení, kulturu atd. Cestou jsme se zastavili na pár místech v Maďarsku a jeden den jsme se procházeli Budapeští. A nejlepší způsob, který mě napadá, abych naše cestování sepsala a podala ve srozumitelné formě je rozepsat tuto cestu na několik částí. Jelikož jsme se na žádném místě nezastavili déle jak na několik dní, bude v každé článku vždy něco nového o určité části země. Pochopitelně v první části začínám cestou z České republiky a prvními strávenými dny v Maďarsku.

Introduction


At the end of September, we set off for a trip to Romania. We were six and went there by two cars. We wanted to know not only cities and mountains, but also their cuisine, thinking, culture etc. We stopped at a few places in Hungary and one day we spent in Budapest. The best way how to describe our trip is divide our story in few articles.  We did not spend more than a few days at every place, so I'm going to describe a part of the country in each article. In the first part I will describe our way to Romania and stop in Hungary.

Cesta do Rumunska a zastávka v Budapešti

A trip to Romania and stop in Budapest


Cestou do Maďarska, kdy jsme vyjížděli kolem 19 hodiny z Prahy, jsem v řízení vychytala nejzajímavější úsek cesty. Musela jsem projíždět lesy plné zatáček, za to jsem však viděla obrovské srny, které mě doslova překvapily. Nikdy jsem v ČR neviděla tak velkou srnu. O to horší pocit to byl, když jsem si představila, že nějakou v noci srazím. Oči jsem měla přímo na štopkách do 3 hodin v noci, kdy jsme dojeli do maďarského campu ve Visegrádu. Ceny v campu: osoba 1 100 HUF (130Kč), stan 400 HUF (50Kč), auto 500 HUF (60Kč) a turistický poplatek 410 HUF (50Kč). Lze tady platit v eurech. Místo to bylo krásné, přímo u Dunaje, jen by nesmělo být 10 stupňů, déšť a silný vítr. Moc jsme si této oblasti neužili, teda aspoň já.

Ale nenechali jsme se odradit. Místo pěšího výletu na pevnost jsme pod ní dojeli autem. Za vstup jsme zaplatili 1 400 HUF, na naše peníze asi něco málo přes 100 Kč. Součástí pevnosti je královský palác a  Šalamounova věž.  Počasí nebylo příliš příjemné, o to zajímavější pro nás byl tentokrát interiér :-) Nahoře ve věži jsme za okny pozorovali ohýbající se stromy větrem a kapky deště bijící na okna. Výjimečně jsme nezabrali ani lavičky na terasách, ale myslím si, že o to zajímavější máme fotky. Nejsou to ty fádní fotky s modrou oblohou a plnou turistů ;-)



By the way to Hungary we left the Prague around 19 o'clock. I had to drive last part of this way through forest. But for that I saw big and tall deers compared with deers in Czech Republic. But I didn't feel so much good when I imagined full car of sleeping people and crash with this big deer.. Fortunately around 3 am we were in camp in Visegrad.
The prices in camp: person 1 100 HUF, tent 400 HUF, car 500 HUF and tourist fee 410 HUF. If you want you can pay by euros.
It could be nice place there. Camp is near Danube but the weather were a little worse - rainy, windy and temperatura around 10 degrees. Thanks of it we decided to travel by car the castle instead of last plan to go by foot.
Entrance to the castle cost 1400 HUF for adult. Parts of the castle are king's palace and Solomon's tower. Advantages of this weather was castle with unusual view and without tourist.


Visegrad

Visegrad

Visegrad


Při cestě do Budapešti nás přepadl hlad (já bych to nazývala spíš chutí) a touto náhodou jsme zabloudili do města Szentendre.  Z města jsme byli příjemně překvapení pro jeho příjemnou atmosféru a malebnost. Zde by si na své přišli milovníci muzeí, protože prý tu byly čtyři. Dokonce největší skanzen v Maďarsku. Jak už jsem řekla, my jsme dali přednost jídlu. Museli jsme přeci zkusit pravý maďarský guláš.




By the way to Budapest we were hungry so we stopped in Szentendre. It was surprise for me how beautiful and pleasantly city the Szentendre is. There is located the biggest outside muzeum in Hungary. But we had taste special hungarian goulash.


Szentendre

Centrum Szentendre

Střechy Szentendre


Tady byl ozkoušen maďarský guláš


V Budapešti po ubytování v hostelu Boomerang, který se nachází v centru města, jsme chtěli vyrazit na večerní prohlídku města. Ale takový děšť, co přišel, nás donutil zalézt do prvního baru, který jsme po cestě potkali. Byl asi 2 metry od vchodu našeho ubytování. Cena za noc je 14 euro/osoba včetně jednoduché snídaně. Parkování aut u hostelu je trochu složitější, když se nachází v centru města, tak jsme auta nechali stát na parkovišti u Tesca.
Nakonec večerní prohlídka byla ve zkrácené podobě. Místo procházky okolo Budínského hradu to vypadalo tak, že jsme se na hrad podívali od Dunaje a od řetězového mostu, který je zásadní součástí města. Bohužel se zrodil z tragédie, když v roce 1820 jeden aristokrat zmeškal pohřeb svého otce z důvodu mrazivého počasí. A proto slíbil propojit břeh Budy s Peští jedním mostem. Tak se stalo přímo pod Hradním vrchem. A my opravdu pro déšť a zimu ten večer běželi na pokoj.




We slept one night in Boomerang hostel in Budapest. The accomodation is in the city centre of Budapest and cost 14 euros per person include simple breakfast. When we decided to go to sightseeing there was so strong rain outside that we went to first pub which we found. It was 2 metres next to entrance to our hostel.
At the end we had shorter sightseeing in the evening. We went to Danube and to the bridge under the castle. It was built thanks of tragedy one aristocrat in 1820. He did not catch the funeral of his father because of freezing weather. Next his aim was connect the bank of Buda with the bank of Pest.


Most s Budínským hradem


Druhý den jsme si vše v Budapešti vynahradili. Navštívili jsme nejen Pešť, ale také i Budu. Počasí nám dopřálo, jelikož jsme se probudili do slunečného dne. A procházka na několik kilometrů mohla začít. Podívali jsme se k hlavním památkám města. Je pravdou, že trochu profláklých až fádních, ale někde jsme začít museli, když většina z nás tu byla poprvé. My se sem totiž vrátíme a poznáme zapadlejší kouty! Podívali jsme se k maďarskému parlamentu, který byl otevřen v roce 1896 při příležitosti tisícího výročí země. Budova je do dnes největší národní stavbou a má 691 místností a 29 schodišť. Po promenádě kolem Dunaje se pokračovalo na Budínský hrad a k Rybářské baště od které je nádherný výhled na Pešť. Kolem Budínského hradu jsme sešli k Dunaji a přes další dominantní most Budapeště jsme prohlídku zakončili na Great market Hall, kde jsme si udělali radost v podobě jídla...klobásky, chilli papričky, pasty. Pokud někdo máte podnikatelského ducha, doporučila bych obchod s produkty z pekařství. Ládovat se klobásami bez pečiva na lačný žaludek mi prostě moc nejde. Tím naše cesta pouze začala a nás čekalo okolo 270 km do rumunského Aradu.

Next day we had sunny weather. At first we went to Hungarian parliament. The house was openned  in 1896 and it's the biggest national building in Hungary with 691 rooms and 29 stairs. We continued to Buda castle and Fisherman's bastion where is beautiful view of Pest. Around castle we went downstairs to Danube. Over the next bridge we crossed the river and went to Great market Hall where we bought some food like Hungarian sausages, chilly, paste. If you someone have business spirit you should open a bakery. Then we continued of our trip we continued to Romania. We had about 270 km ahead of us.


Centrum Budapeště / Centre of Budapest

Maďarský parlament / Hungarian parliament

Rybářská bašta / Fisherman's bastion

Krásné tóny to byly...

Pohled od Budínského hradu

Pohled od Budínského hradu


Great market Hall

neděle 29. října 2017

Odpolední poznávání kolem Stráže pod Ralskem

Ocitla jsem se tady poprvé poměrně neplánovaně a ještě k tomu pracovně. V této chvíli můžu říct, že už mám za sebou ve Stráži pod Ralskem třetí návštěvu. A jelikož se našly chvilky na prozkoumávání okolí, sepsala jsem nějaká tipy a rady. Především v červnu jsem si to užila, když byly tzv. dlouhé dny. Teď už ubývá chuť, možná i možnosti něco podnikat, což souvisí se zkracujícím se dnem, zimou a deštivým obdobím. Proto tentokrát jsem se pustila do zpracování zážitků a fotek z dovolené a výletů poslední měsíce ;-)

I came to Stráž pod Ralskem for the first time a little unplanned And thanks to my job. So far I have visited this city three times. Sometimes I had time to go to countryside around Stráž, especially in June when there was a long day. Last time we had rainy days which was a time for me to take care od the blog and photos from holiday and trips during last times.


Cesta z Ralska


A kam tedy ve Stráži pod Ralskem vyrazit?

Mě lákal Jestěd, ale na ten jsem si pěšky netroufla. Sem už je potřeba více času, než podvečer. Tak jsem tedy jeden den vyrazila po červené turistické značce směrem do lesů a skal. Na cestu jsem se posilnila zmrzlinou, kterou tady nelze vynechat. Takové množství druhů z čeho lze vybírat a je vážně výborná! Najdete tady od jahodové po koňakovou, slivovicovou až po hořčičnou a je-li libo třeba křenová, koprová nebo klobásová? Naposledy nám paní prozradila, že v létě mají k prodeji až 70 druhů. A dokud jí zmrzlina bude chutnat, tak ji bude vyrábět. Tak doufám, že to bude ještě hodně dlouho.
Než jsme došly k Hamerskému jezeru, potkaly jsme PP Divadlo nebo zříceninu hradu Děvín. Děvín byl založen roku 1250 rodem Markvarticů. Ve 14. století se Děvín stal správním celkem a zároveň sídelním hradem.
Ovšem závěrem dne, když nepočítám vínko, byl opravdový papoušek - asi novodobý "orel ralský".



And what can you see there?

I 'd like to go to hill Ještěd but it's far away for me because I don't have so much time ověření the day.
But Stráž pod Ralskem has one special place with delicious icecream. You can choose among a lot of sorts, especially with alcohol or meat. I like their sorbet icecream or salt caramel or dark chocolate with chilli. And you have taste it ;-)
Around this city is beatiful countryside with forests, lakes, rocks, old castles.
One red hiking trail leads through forest with a many rocks. But be careful because there is still a lot of landmines from war. Plece is located near border with Poland. There is a natural reservation and old castle Děvín.


PP Divadlo



Zřícenina hradu Děvín

Druhá část zříceniny hradu Děvín

tzv. "Orel ralský"


Stráž pod Ralskem je opravdu malé město, přesto tu najdete pěknou kapličku, na kopci nad městem se nachází Zámecký vrch s křížem a pod ním je jeskyně se sochou Ježíše. Cestou přes vrch dojdete k zámku.


Kaplička ve Stráži pod Ralskem

Jeskyně s Ježíšem

Zámek ve Stráži pod Ralskem

Nádvoří zámku ve Stráži pod Ralskem



Pokud je libo vydat se o trochu dál, tak Průrva je krásným přírodním místem, které stojí za to navštívit. Leží u  a města Ralsko a doprostřed skal teče řeka. Vytvořily jsme si vlastní zkratku přes louky a skoro i lesy, ale nakonec před lesem a stoupáním na Ralsko jsme se napojily na červené značení. A vyšly až na zříceninu hradu Ralsko. Leží na stejnojmenným kopci. Jeho historie není příliš slavná. Není známo, kdy byl postaven. Možná už v roce 983. Jiná zmíňka je z roku 1377, kdy se mluví o přestavbě dřevěného hradu na kamenný. Často bylo Ralsko napaden husity a na začátku 17. století bylo datován jako pustý. Okolí včetně hradu bylo od roku 1969 součástí vojenskèho prostoru.
Cestou na zpět jsem potkala snad největšího jelena, kterého jsem v životě viděla. A tyto zážitky jsou nejkrásnější a hlavně nezapomenutelné.

On the other side of Stráž I visited a natural phenomenon called Průrva and Ralsko. It's place where the river flows through the rocks. Then we continued to the hill on which stands old Ralsko castle. We saw a beatiful sunset and we were back in Stráž around 10 pm. But after So many hours in countryside we felt great.



Průrva

Průrva

Brouk po cestě na Ralsko

Cestou na Ralsko

Zřícenina hradu Ralsko

Zřícenina hradu Ralsko

Pohled z Ralska

Cesta ze zříceniny hradu Ralsko


Cesta ze zříceniny hradu Ralsko




Pokud není chuť na delší výlety nebo není čas, za podívanou stojí rybník Hamr s pohledem na Ještěd. Ze Stráže pod Ralskem vede k Hamru cyklostezka dlouhá přibližně 2,5 km. Nutno upozornit, že je možnost potkat nějakého Pepu, jak ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny (pro ty, co nesledují filmy, tak Pepa je prase). Což se nám teď v říjnu stalo a v tu chvíli mi moc dobře nebylo. Do poslední chvíle jsem doufala v zajíce nebo srnu. Ozvalo se z roští zachrochtání a to mluvilo za vše.
Krajinu jsem viděla v létě, nyní na podzim a kdo ví, co nás tady čeká v zimě.


Not so far, probably around 2,5 kilometres from Stráž is lake Hamr. It's more as walkabout. There is nice view to Ještěd mountain and I also visited a restaurant with nice atmosphere and good garlic soup in centrel of the square. The restaurant looks a bit like a type of german house. We had an interesting experience when we were returning to Stráž in the evening. We went through the forest and we heard some noise. It was a wild pig!

Hamr s výhledem na Ještěd

Rybník Hamr




Krajinu jsem viděla v létě, nyní na podzim a kdo ví, co nás tady čeká v zimě.

I saw this place in summer and autumn. I will see what will be in winter.




Ralsko na mapách / Map of Ralsko