úterý 13. března 2018

Trip to Romania III.

Transfagarasan a Brašov


"Nejznámější silnice na světě je právě v Rumunsku na Transfagarasanu."


Ze Sibiu na Transfagarasan jsme autem ujeli okolo 80 km. Ze 17 stupňů jsme se ocitli v 7 stupních, z nadmořské výšky asi 400 m.n.m. ve 2100 m.n.m. a k tomu v mlze a ve sněhu. Poprosili jsme další turisty, aby nám udělali společné foto před výpravou a Vojtova slova zněla: "Můžete nás vyfotit před smrtí?". Tak asi nemusím víc rozebírat naše pocity.


Transfagarasan


Jedna z nejznámějších cest na světě na Transfagarasan


Transfagarasan aneb poslední fotka před výšlapem


Všeobecně se nedoporučuje vycházet pozdě odpoledne do hor a i já se s tím ztotožňuji. Nestihli jsme dojít na místo, kde bylo původně v plánu nocovat. Mapy.cz trochu zklamaly s časovým odhadem horských tras a ve spojení s naším pozdním východem se to znásobilo. Celkový náš plán je zobrazen v první mapě. Nakonec jsme přespali pod hřebenem zadarmo v záchranářské chatě. Pozdě večer se k nám ještě přidal pár Poláků, ale to já už byla zalezlá ve spacáku. Nakonec jsem byla ráda, že to takto dopadlo, protože ráno křupal sníh pod nohama a vzduch byl opravdu víc než svěží. Stan by byl asi o kapánek méně pohodlnější. Ráno, když vysvitlo slunce bylo před naším odchodem pro změnu v chatě chladněji jak venku.
Nicméně jsem vylezla z chaty na hřeben a mohla jsem svlékat vrstvy. Člověk se trochu zahřál a hned mi zase bylo lépe. Ale sníh zrovna nemizel před očima. Možná tam, kam dosvitly paprsky slunce.


From Sibiu to Transfagarasan it is about 80 kilometres. In a while, we were from 17 degrees and 400 metres above sea level in 7 degrees  and  2100 metres above sea level, with fog and snow. Rather we didn't think much about it and went. We made photo before trip and how Vojta said "before our death". It is not good go to mountains late afternoon. Because we were late and went out in the afternoon, we did not get to the place where we wanted to camp. Fortunately there was rescue cottage where we slept. It was without heating but even better then outside where was frost. In the morning when the sun came out it was warmer outside  than inside. Exactly reversely. Snow was almost everywhere. Only where the sun shining, there was a grass. It was in end of September.


U jezera je super prostor ke stanování, my pokračovali dál.


Transfagarasan

Výhledy na Transfagarasanu

Chata, ve které jsme nocovali.

Na fotce zhruba od středu do leva je ona chata na nocování.


Dnešní den se nám výprava zmenšila na 4 odvážlivce a mezi nimi i já ;-) Přiznám, že jsem byla za to trochu ráda při cestě zpět, když jsme nemuseli šlapat pár posledních kilometrů po silnici (lehčí verze), a místo toho už na nás čekalo vytopené auto. Ten den jsme chtěli vyjít na nejvyšší horu Rumunska, což je Moldoveanu, 2 544 m.n.m. Nakonec náš nejvyšší bod byl ve výšce asi 2 470 m.n.m na hoře Varful Mircii.


Na hřebeni pohoří Transfagarasan

Vrchol Varful Mircii


Poté jsme sestoupili až k jezeru, kde by měla stát chata k přespání. Ale pozor, je celá shořelá. Nachází se tady plno vodních pramínků, kde je možné nabrat vodu. Měla jsem flašku s filtrem a nic nám z toho nebylo. Během cesty jsme sledovali údolí, která občas zavalila mlha, kamzíky, kteří se pouštějí z nejprudších skalnatých svahů dolů až jsme nakonec došli na místo.... Malý palouček, kde lze stanovat. Nám posloužil k odpočinku se svačinou a k rozhodování co dál.


Palouček, nebo-li místo, kde lze postavit stan.


Dělila nás od vrcholu asi 1,5 hodiny. Byli jsme na lehko, věci na přespání jsme nechali v chatě, kde jsme předešlou noc spali a navíc naši dva spolucestující by na nás museli čekat v autě pomalu do půlnoci, kdybychom chtěli na nejvyšší vrchol. Tak jsme se pro tentokrát otočili a vyrazili zpět.


Nejvyšší vrhol Rumunska zahalen v mlze


Cestu jsme trochu obměnili, abychom nešli stejnou trasou po vrcholech a ve sněhu. Sešli jsme k jezeru Podragu a chatě, která je vidět už z dálky. Došli jsme ve správný okamžik, kdy nám začalo poměrně vydatně pršet. Trochu to byl boj se dostat dovnitř chaty, až nám po krátkém dobývání odemkla paní. Trochu vypadala jako "bláznivá bába" (v chatě stála v pláštěnce, na hlavě čelovku). Nakonec nám uvařila i čaj. Pochopila jsem, že v chatě je správcem a dozvěděli se, že tady lze za peníze přespat. Asi nejlepší místo k výstupu na nejvyšší vrchol. Noo, ale luxus vypadá dost jinak. Dopili jsme čaj a vyrazili přes vrchol a údolí k chatě s našimi věcmi. Nakonec ty údolí byly asi tři a vrcholy raději nepočítat. Ten den jsme na 13 kilometrech nastoupili 2 výškové kilometry.


Jediný kamzík, který se podařilo zachytit


Vyřízená jsem byla pořádně a troufám si říct, že nejen já. Po cestě jsme doufali, že potkáme mobilní signál a zaúkolujeme naši Peťu s Vojtou (stejně neměli, co na práci ;-) ), aby nám zabookovali ubytování se střechou nad hlavou a hlavně teplou sprchou. To nakonec klaplo, ale nás v tu chvíli dělil hřeben od záchranářské chaty. Tam jsem všechny popoháněla, aby si nikdo nesedal, nasadily se krosny s plnou výbavou a pokračovalo se dál k silnici. Najednou nám zátěž přišla ještě větší, jak předešlý den. A nakonec to nebyl úplně takový kousek, co nás dělil od silnice. První úleva přišla, když jsme mohli jít relativně po rovné cestě bez větších kamenů. A ta další a větší úleva přišla, když jsme uviděli auto na nás čekající. Asi si umíte představit, jak jsme následně nocovali. Někteří dali teplou sprchu a ani jídlo už nepotřebovali. Třeba já ;-) Asi to druhá půlka výpravy zvládla i za nás.

Our group today became smaller, we were four. However I was glad for it  because we did not have  to go  to our car last few kilometres  but Vojta went by car for us. We wanted to go to the highest mountain in Romania - Moldoveanu with 2 544 metres above sea level. Eventually our highest hill was Varful Vircii with around 2 470 metres above sea level. Then we went down to the lake where we could find next rescue hut but it was burned down. There is a lot small water springs where you can take water. I had bottle with filter and we were ok all days. We saw the valleys covered wit mist and chamois jumping from the rocks. After a few hours we reached the meadow for snack which served as a place to sleep. Here we were originally supposed to camp. The Moldoveanu is visible from here. We decided there that there is our finish. It was only 90 minutes but many hours back to car and we could't change our plane because we didn't have things for sleeping. It stayed in rescue hut where we slept. And our friends was already at the car and they could wait to us until midnight. On the way back we chose another route not through the ridges but throught the valeys. We went to lake Podragu with cottage which we saw from top. I recommend  you sleep here if you want to go to the Moldoveanu. We were there for a tea but it was a little difficult to went inside because the women had the best mobile signal next to the door so she locked it. It was a problem for us because it was raining a lot out there.



Jezero Podragu s chatou

Jezero Podragu s chatou


After rain we continued in our trip. We passed several valleys and tops with beautiful nature. Before the last top I found the mobile signal and sent message to Vojta to arrange accommodation with a bed and a hot shower. Before last hill SMS message came that homework is ready and I had immediately more energy. In rescue hut we took our things and went to road. The way to road wasn't so short how I thought. The first relief was when we could walk along a paved path without stones. The second relief was to see our car. In accommodation in Brašov I took a shower and fell a sleep.


"V rumunském Brašově se nachází nejužší ulice v Evropě." 



Centrum Brašova


Spali jsme v bytě v Brašově asi za 800Kč pro 6 osob. A Brašov vážně stojí za to! Řekla bych, že je jedno z nejkrásnějších měst v Rumunsku. Najdete zde krásně opravené vyhlížející centrum města s pravoslavným a katolickým kostelem. Pravoslavný kostel na mě opravdu udělal dojem, ale vtipná byla vůně, která se sem vanula z místního KFC. Nad městem na kopci je velký nápis Brasov. Cítíte se jako v Holywoodu :-D Na kopec vede lanová dráha, ale než se k ní dostanete, stálo by za hřích nenavštívit nejužší ulici v Evropě. Sloužila k rychlému spojení hasičů s centrem města.


Ulice Brašova


Pravoslavný kostel v Brašově


Centrum Brašova


Nejužší ulice v Evropě - Brašov



Nad Brašovem máte město jako na dlani. Nahoru se člověk dostane nejen pěšky, ale také i lanovkou. My jsme nahoru jeli lanovkou a dolů jsme znovu potrápili nohy. Sestoupili jsme do města a na druhé křižovatce jsme se dali doleva do ulice Strade Castelului k restauraci. Podle mě je to příjemné místo s dobrým jídlem. Restaurace má několik pater, ale kolísání elektrické energie je i tady na denním pořádku.

Výhledy nad Brašovem


Výhledy nad Brašovem


We slept in Brasov and a flat cost around 30 euros for 6 people. Brasov is really beautiful! I think it is one of the most beautiful cities in Romania. There are two imposing churches - Orthodox and Catholic. The Orthodox church excited me but smell from KFC was disturbing. Interesting was also inscription on the hill above the town -  BRASOV. Like in the Hollywood. Fortunately it isn't Hollywood but city with the smallest street in Europe. It served for firemen in time of fires.
On the hill above the city is attractive view. We went there by cable car and back to the centre by foot. We could go to other interesting places in city but we continued in our journey. Our last stop was in Restaurant Transilvania in Strade Castelului street. It has many floors and food is good - I recommend this restaurant.



Ulice v Brašově


V dalším pokračování shrnu poslední dny v Rumunsku s další přírodní rezervaci a poprvé i návštěvu kláštěra.

In the next part I will summarize our last days in Romania with other nature reserve and our first visitation of a monastery.