středa 29. června 2016

Michaela in Blava nebo-li Bratislava


Položili jste si někdy otázku proč jet či nejet do Bratislavy? Pokusím se Vám ukázat několik důvodů, proč se do města podívat. Do té doby, než ke mně více méně tato možnost dorazila, nikdy jsem si tuto otázku nepoložila. Ale řekla jsem si proč ne, když je to hlavní město sousedů.


Nádvoří hradu Devín


Budíček byl velmi brzo a po necelých 4 hodinách spánku mi moc dobře nebylo. Vše napravila cesta na lodi po Dunaji, kde jsem si v klidu dala kafíčko. To bodlo! Ovšem necestujte s cizincem nebo vlastně možná ano. Bude chtít platit korunami i na Slovensku, bude žádat o to, abyste smlouvali o cenách a mohla bych pokračovat :-)


Na Dunaji





Po menší vsuvce pokračuji v cestě, která vedla na Devín. U Devína se slévá Dunaj s Moravou a mísení dvou řek poznáte na pohled, jelikož každá řeka má jinou barvu. Dunaj pochází z horských bystřin, za to Morava teče údolím.

Soutok Dunaje s Moravou

Hrad byl založen ve 13. století. Ale na tomto území byly nalezeny ostatky ze 3. století před naším letopočtem, kdy místo osídlovali Keltové, později Římané a Slovani.
Významným mezníkem byl příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje v roce 863. Bohužel po dobití Napoleonem začal hrad chátrat až do dnešní podoby. Poslední majitelé hrad prodali za 1 000 korun státu.

video


Centrum Bratislavy

Bratislava měla v minulosti několik názvů, dnes se slangově nazývá Blava.  Má okolo půl milionu obyvatel a nemají metro. Sice jeho stavba byla započata, ale nikdy ji nedokončili. Tak až budete chtít nějakého Slováka naštvat, zeptejte se na cestu k metru ;-)
My měli to štěstí, že i když bylo 35 stupňů ve stínu, v centru Bratislavy probíhaly každoroční slavnosti. Každých pět let probíhá korunovace Marie Terezie, což bylo právě teď. Trochu jsem litovala herce, kteří v takovém horku měli teplé obleky s dlouhými rukávy, ale bravurně to zvládli. A my jsme si to nenechali ujít!


Slavnosti byly jeden z důvodů, proč jsme z centra viděli pouze část. Vynechali jsme hrad, ale zvládli jsme se podívat na Slovenské národní divadlo (stavby od stejného architekta jsou v Drážďanech), hlavní náměstí, kde stojí stará radnice, Dóm sv. Martina, některé z významných domů a soch. Nakonec přikládám video z Dómu sv. Martina a malou orientační mapku.


Slovenské národní divadlo





Michalská ulice - jedna z nejstarších ulic města


Dóm sv. Martina




Kapitulská ulice


video


Mapa centra Bratislavy


pátek 24. června 2016

Balení na cestu


Taky máte ten problém, že nevíte, co máte sbalit s sebou? Aby toho nebylo málo nebo moc. Pokud to ještě budem muset nosit celý den, zní tu otázka: " unesu to?". A co na sebe? Nebude mi v tom teplo nebo zima? Co boty?
Myslím, že nad tím přemýšlí skoro každý, kdo cestuje. Správné věci mohou udělat cestu příjemnější a pohodlnější. Proto se můžete podívat na moje balení.




Sbaleno: peníze - koruny, eura
                 doklady - občanský průkaz, průkaz zdravotní pojišťovny
                 platební karty
                 dezinfekci
                 kapesníky
                 vlhčený ubrousek
                 mini hřeben
                 mini voňavka
                 lůj na rty ( někdy i rtěnku)
                 propiska
                 léky - brufen, zyrtec
                 láhev na vodu
                 průvodce s mapou
                 mobil
                 skládatelná taška nebo baťoh
                 nafukovací límec
                 deštník
                 svačinka

A kam balím? Brzy dám vědět, kde jsem byla a jaké to bylo :-) Rozhodně se teším!!

úterý 21. června 2016

Family trip na Velké Dářko (43 km)

Akce bez větších příprav a domlouvání jsou někdy nejlepší. A rodinné vztahy se musí utužovat a proč ne zrovna v neděli u sportování.


Velké Dářko


Vyráželo se jak jinak, než z Nového Města Medlovským údolím směrem na Tři Studně. Pokračovalo se dále na Sklené.






Kříž u Skleného

Ze Skleného jsme jeli po zelené směrem do Světnova. Trasa vede krásnou přírodou a pouze se tady klesá. Ale to už jste se mohli dozvědět z minulých příspěvků na blogu, tak budu pokračovat dál.

Cesta ze Skleného do Světnova


Světnov


Cesta u Světnova


Přejeli jsme hlavní cestu směrem na Pardubice, Prahu atd. až jsme přijeli do Polničky. Poblíž je občerstvení Vagón, které doporučuji především rodinám s dětmi. Místo znám více jak 10 let a stále se mění a rozšiřuje škála nabízených aktivit.
U Velkého Dářka jako vždy ne málo foukal vítr, tak nám bohatě stačila projížďka po hrázi. Shlédli jsme sochu Michala Olšiaka a jelo se zpět. K tomu přispěla také mračna, která se pomalu a jistě blížila k nám.


Dařbucha Michala Olšiaka





Neodolala jsem zastávce na žďárském zámku patřící Kinským. Na zámku bylo plno aktivit pro dospělé i menší. Ovšem my jsme měli ještě nějaký ten kousek cesty před sebou, tak jsme se nezdrželi příliš dlouho.


Nádvoří žďárského zámku


Zelená Hora

Zdržování ani nebylo vhodné, jelikož déšť nám byl v patách. I Martina Sáblíková kolem Zelené Hory jen projela a nevydávala se nikam dál. To byl totiž ten nejrozumnější nápad, protože nás bouřka dostihla hned ve Vysokém. Pak se nám podařilo přejet do Lhotky. V místní hospodě nám bylo razeno, kam jdou mraky, odkud se to odrází, ale stále pršelo :-D Když se udělalo lépe, pokračovalo se do Jiříkovic, kde jsme v autobusové čekárně přečkali největší liják. Nakonec jsme téměř suchý přijeli dom.

Pohled u Vysokého


Zazvonil zvonec a pohádky je konec.

video




sobota 18. června 2016

Město versus vesnice & City versus village


Tento týden jsem měla možnost vyzkoušet si dvě různé cesty do práce. Především Vám chci ukázat ten úžasný kontrast dvou světů a zároveň neříkám, co je lepší.


První cesta začala brzy ráno v 6:30. Vyrážela jsem na kole a znamenalo to nedělat žádné velké přestávky, protože jsem na celé cestování měla hodinu času. Bylo mi krásně, nikde nikdo nebyl, ptáci zpívali, zajíci mi přebíhali přes cestu. Příroda se teprve probírala a mě bylo krásně.
Podívejte se na video, kterým Vám chci ukázat především ranní ruch v lese a dále samozřejmě na fotky.

video













Další cesta začala o krapánek déle a to v 8 hodin. Všude bylo plno aut, tramvají (pro některé v kládám překlad: šalin), lidí. Centrum města bylo krásně vyhřáté, tak přestože jsem byla nalehko, už ráno mi nebyla zima. Po cestě jsem si na trzích dovolila koupit malou svačinku v podobě jahod. Byla jsem vyspalá, svěží a bylo mi fajn.















Jaké jsou Vaše cesty do práce?? A která je ta vysněná?

sobota 4. června 2016

Jedna velká  neznámá


Přestože se mě po obědě tak nechtělo, vyrazila jsem opět na kolo. Ani jeden jsme nevěděli, co nás čeká, přesto jsme šli do toho. Pokud chcete pěknou trasu v klidu a bez lidí, to je přesně ona! Jen bylo trochu nepříjemné, že díky teplu a dusnu docházely tekutiny a slíbená zahrádka k posezení nepřicházela. Ona vlastně vůbec nepřišla.





Z pohodlí domova trasa vypadala na délku okolo 30 kilometrů s lehkým terénem. Nakonec tomu bylo trochu jinak. Start nebyl nikde jinde, než v Novém Městě na Moravě. Vyrazili jsme do Zubří, Olešné a odtud jsme se řídili značkama. Nejprve jsme ji nemohli v Olešné najít, ale pak se modrá objevila. Za nějakou tu chvilku jsme byli u Zvole, pak zase v Bobrové, Podolí, Řečici a nakonec v Petrovicích. Odkaz na mapu trasy najdete níž.




Sice jsem si místy spálila nohy o kopřivy, zachytila o větvičku šípku, tak že mám na ruce a noze strupy, projížděla potokem, brala to po poli...TO JE NAKONEC TO NEJLEPŠÍ.