Na Čtyři palice s výletem do historie

U Milov

Kombinace krásného počasí a nedělní nálady dalo dohromady nenáročný výlet okolo Milov. Pomalá procházka s různými zastávkami trvala okolo 3 hodin. 

Vyrazili jsme i s nádhernou čtyřnohou Emou směrem k loukám a mokřadům, kde jsem narazila na první informační tabuli, která mi začala představovat život, který se tu odehrával.

V roce 1835 byla postavena první milovská sklárna pod Čtyřmi palicemi. Její výrobky dosahovaly světové úrovně. Na významné výstavě ve Vídni v roce 1873 získalo milovské sklo první cenu. Vyrábělo se zde především užitkové sklo, ale také dětské hračky. Impuls ke vzniku sklárny daly místní lesy, které byly ničeny častými vichřicemi. Díky tomu bylo dřevo neprodejné.

Čtyři palice

Dodnes se zachovaly některé domy. Jeden velký u lesa s dvěma věžičkami, který se právě rekonstruuje, je původní dům skelmistra. Býval to jediný zděný dům ve sklářské osadě. Nejchudší rodiny žily v nájemním domě, kde v jedné velké místnosti žilo i několik rodin pohromadě. Rodina měla jednu postel se šuplíkem, v kterém spaly děti.

Původně jediný zděný dům v osadě 

Jak vznikly Milovy? Kde se říká U Mlýna? A mnoho dalších zajímavostí se cestou dozvíte, když tento okruh obejdete. Přikládám první tabuli pro inspiraci.

První informační tabule

Benátky severu?… Brandenburg

Cestou ze Španělska jsem se ještě na pár dní zdržela v Brandenburgu. V místě, které patří mezi vůbec nejstarší města v Německu. Původně se řadilo k největšímu a tím pádem i k nejdůležitějšímu městu v oblasti okolo Berlína. Ovšem pak přišly války a vše bylo rázem jinak. Hlavním městem v oblasti se nakonec stala Postupim. Brandenburg se skládá ze tří částí, které původně působily samostatně. Je to Staré město, Nové město a katedrální obvod. A jak jsem toto město prozkoumala já?

Trochu odpočinku kolem vody

Uličky

Brandenburský kostel, který je blízko řeky. Ten byl během světové války z velké části zničen. Památku na toto neštěstí dodnes připomíná jeho oprava. Kostel sice opravili, ale neměli ambice zrekonstruovat ho do původního stavu. Zbořenou část zasklili. Připomíná jim to smutné chvíle v historii, protože nelze na vše zapomenout.

Bombardovaný kostel

Další kostel a jeho vnitřní výzdoba

Židovský hřbitov

A pes, který mě provázel celým městem.

A na závěr jedna mapa ke zorientování:

Barcelona po druhé

Barcelona není jen o kostele Sagrada Família, který jsem doposud představila. Viděla jsem toho o něco víc a ukážu Vám další pěkná místa.
Bylo pondělí a byl to dlouhý den plný poznávání, který stál za to! Přikládám jednu mapku, ale drželi jsme se již zmíněné mapy autobusů Hop on Hop off a cestou jsme odbočili tam, kde se nám to zdálo zajímavé a pěkné. Prostě kam se nám zachtělo. Díky tomu jsme se dostali do míst, která nebyla přeplněna turisty a která nenajdeme na prvních stranách průvodců. Člověk si zde mohl v klidu sednout ve stínu a chvíli rozjímat nebo aspoň pozorovat lidi okolo. Jednoduše řečeno chtěla jsem nasát tu jižanskou atmosféru.

Obrázková mapa Barcelony

Naší první zastávkou byl dům přezdívaný Kamenolom. Tato zvláštní stavba patří mezi díla Gaudího. A její jméno je Casa Milà.

Snad nejkrásnější dům v celé Barceloně. Co myslíte? Mně se líbí a moc, tak ho musím vyzdvihnout mezi desítkami mých fotek.

Snad jsem i zatoužila vrátit se zpátky na univerzitu. Tento starý dům byl nádherný uvnitř a s ještě lepší atmosférou v zahradách plných zeleně, tekoucí vody a laviček.

Do roku 1958 byla jedinou univerzitou ve městě.

Jedno z míst, které jsme našli čirou náhodou ve čtvrti El Raval, je nádvoří se zelení a lavičkami ve stínu. Panovala tu uvolněná atmosféra, a kdo by chtěl, mohl by tady zajít do kavárny. Patří mezi má top místa v Barceloně.

Tady jsme se čirou náhodou, díky toulání v uličkách dostali do čtvrti plné muslimů, kde i obchody působily tak nějak jinak. V těchto místech jsem si začala více hlídat své věci.

Z přeplněné ulice La Rambla, kde původně tekla stoka do moře, jsme se dostali do čtvrti Barri Gòtic. Procházeli jsme se uličkami, které pamatují 14. století. Srdcem této čtvrti je katedrála ze 13. století (viz. níže).

Již zmíněná katedrála ve čtvrti Barri Gòtic má průčelí, které upoutá pozornost. A vevnitř se nachází sarkofág sv. Eulálie, jejíž jméno je v Barceloně častokrát skloňováno. A kdo to je? Sv. Eulálie je první patronka Barcelony.

Mezi katedrálou a Kolumbovým památníkem je několik krásných míst jako jsou například tato.

I podlaha nás někdy může inspirovat.

K památníku Kryštofa Kolumba jsme došli známou ulicí La Rambla, která je snad vždy plná lidí.
Tak kam vypluly lodě, které nakonec objevily Ameriku??

Barcelona nám často ukazuje nespoutanost jako tato plastika od Roye Lichtensteina.

Z posledních sil jsme ještě vyšli jeden kopec Montjuïc, abysme se podívali na Barcelonu trochu z výšky. Výhledy na město byly krásné, ale pohnutá minulost tohoto kopce je už trochu smutnější. Kopec byl za Franka popravištěm.

Cestou k dalším místům jsme se podívali do míst, kde se konala olympiáda v roce 1992.

Poslední zastávkou nám byla fontána Font Màgica. Chtěla jsem si zopakovat zážitek z první návštěvy Barcelony, kdy hraje hudba sladěná se světly a do toho všeho se přidá stříkající voda ve fontáně. Asi pondělky nejsou vhodnou dobou pro tuto podívanou. A to mi bylo řečeno, že v devět hodin a v deset mohu vidět tu nádheru. A nechtějte vědět, jak dlouho jsme tady čekali! A že jsme nebyli sami :-( Zážitek zůstává jedinečným. Asi někdy příště Barcelono.....

Jak cestovat do Katalánska?

Občas se mě někdo ptá: Proč tam? Jak se tam dostat? Co tam? Kde budu bydlet?

Pokusím se vše shrnout, ale nejprve ještě pár vět o Katalánsku. Je oblast Španělska, která by se nejraději osamostatnila. Ekonomické schopnosti jeho obyvatel táhnou celé Španělsko nahoru. Říká se, že jsou také mnohem povahově chladnější....no oproti Čechům a Němcům je to stále ještě dobré :-P Dále mají svůj tanec, dokonce i jazyk. Ten byl za Franka zakázaný a Katalánci jsou hrdí, že se jazyk dochoval. Zajímavé je, že podobná řeč je na ostrovech Španělska i na Sicílii. Prý se od španělštiny velmi liší, ovšem mně moc rozdílná nepřipadala. Plno nápisů najdete napsané jak katalánsky, tak španělsky. Ale divadla, která nejsou finančně podporovaná státem, tak pozvánky na představení jsou dostupné pouze v katalánštině. Mají i vlastní vlajku, která má podobné pruhy jako vlajka Kuby. Tím demonstrují onu samostatnost, kterou Kuba získala.

Vlajka v Katalánsku

Tak kde se zrodil nápad vycestovat? Plán byl původně jiný a ten se opravdu téměř rok měnil. Cesta za oceán se nekonala. Až jsem si řekla, proč ne do tepla. Protože tento způsob léta se mi zdá trochu podivný :-( Chtěla jsem pro tentokrát využít rodinných vazeb a přijet do domu mé příbuzné. Což nakonec nevyšlo, ale jelikož už byly koupené letenky, muselo se jednat. A stornovat se nám za rozumnou cenu nepodařila. Proto doporučuji se nejdříve podívat na storno podmínky a pak něco stornovat, protože by se mohlo stát, že zaplatíte stejnou sumu, jako byla původní letenka. A stejně to platí s ubytováním.

Jak na letenky? Letenky sleduji na Facebooku: Zaletsi.cz, Akční letenky atd. A když nějakou letenku potřebuji, začínám vyhledávat na internetu. Tentokrát jsem letenky do Španělska nekupovala a tuto záležitost přenechala jiným. Ale jelikož připadalo v úvahu letiště v Praze nebo nějaké v Německu, rychle jsem pochopila, že poletíme z Německa. Hlavním měřítkem byla cena. Proto jsme se podívali na společnost AirBerlin. Neříkám, že jinde nelze najít levnější letenky, ale byla jsem omezena dny dovolené, časem na hledání kdy chci letět, a možná tu byla jazyková bariéra, protože němčina není moje silná stránka. A letenka mě nakonec stála okolo 4 tisíc. A cesta do Berlína s jízdenkou koupenou předem do 2 tisíc (zpáteční) u Českých drah.

Jak na ubytování? Předem jsem sledovala rady a doporučení cestovatelů na blogu a fcb. Nakonec mi dala tip na první hostel příbuzná. Tak pak nezbývalo nic jiného než hledat a srovnávat. Nakonec jsme bydleli v Albergue Torre Ametller v Cabrera de Mar.

V Barceloně jsou ceny o něco vyšší. Takže co jsem platila v předešlém hostelu za 3 noci ve dvoulůžkovým pokoji, tak tady jsem to platila za dvě noci v osmilůžkovém pokoji. Hostel jsem vybírala podle ceny a vybavení. Jmenuje se Dream Cube hostel..a tady je pár fotek.

Tady mi nastaly komplikace s rezervací a přerezervováním. Říká se "líná huba, holé neštěstí". Nakonec vše dopadlo dobře, nic jsem navíc platit nemusela, ale nějaké 2-3 hodiny času mě to stálo.

"Co Tě nezabije, to Tě posilní."

Mezi hostely jsme strávili tři noci pod "širákem". Kde to bude jsme řešili až na místě. A neměli jsme s tím nikde žádné problémy.