Co je to ta maltština?

Tuto otázku zodpovídám téměř dennodenně. Je to jazyk mezi arabštinou a italštinou. A jelikož se na Maltě vystřídalo několik kultur, nějaká slova jsou z francouzštiny a jiná zase z angličtiny. Ale čísla můžete použít jak v Tunisku tak v Turecku, a porozumíte si. Což je pro mě velice fajn...umím maltsky počítat do pěti :-D

Modlitba v maltštině

A vše je psáno latinkou. Dokonce umím i číst v maltštině, jen malý háček je v tom, že tomu nerozumím. Ale oni mě jo! Minulý rok jsem s nimi i vesele zpívala koledy.  Důvod je velice snadný a to že mají téměř stejnou abecedu, která se téměř stejně vyslovuje jako v češtině. Pouze například nad č nemají háček, ale tečku. Největší rozdíl je v š, kdy stejně jako š čtou naše x. Ještě teda pár dalších výjimek, které je snadné si zapamatovat.

A jelikož znám i nějaká slova, tak tady máte malou ukázku.

le          ne

iva        ano

tajba     dobře

skola     škola

u           a

klieta    tři

A pro ukázku mluvené maltštiny tady mám krátké video o jedné věci, která Malťany velice trápí a to hodně aut a málo parkovacích míst. Tady je: http://www.tvm.com.mt/news/parkeggi-pubblici-il-pubbliku-mhux-obbligat-ihallas-lill-parker/

Svatba

Na Maltě jsem byla pouze na jedné svatbě, přesto chci o ní napsat. Už jen proto, že toto téma zajímalo i mého pana doktora a plno mých blízkých.

 

Přípravy probíhaly již několik měsíců předem. Ale já jsem nebyla přímý svědek, toto jsem znala jen z doslechu. Na mě bylo jen to, abych v den svatby byla na místě a měla vhodné jak boty tak šaty. Šaty jsem potřebovala takové, abych se i při čtyřiceti stupňových teplotách cítila co nejpohodlněji. Letenku jsem si koupila tak, abych byla na místě týden předem a mohla sledovat, jak každou chvíli někdo jede na letiště, protože hosté se začaly "slítávat". Nebrali se dva lidé z Malty, pouze ženich je domorodec, proto tolik hostů bylo ze zahraničí.

Památeční solnička s pepřenkou

Jelikož jsem přiletěla o něco dříve, stihla jsem i rozlučku se svobodou. S budoucí nevěstou jsem přišla na smluvené místo a čekaly jsme, co se bude dít. A jelikož v této zemi téměř nic není přesně na čas, tak jsme si sedly na terasu na drink. Za chvíli už přicházejí i organizátorky a rychle jsem pochopila, že tento večer toho moc neporozumím. Většina konverzací se odehrávala v němčině, spíš švýcarštině a malá část přítomných mluvila rusky. Organizátorky nám hned na začátek navlékly věnce z kytek, abych všichni věděli, že patříme k sobě. A pokračovalo se po restauracích a barech, kde jsme popíjely, hlavně budoucí nevěsta plnila různé úkoly, až se došlo do Pacevillu, tedy místa plné diskoték a barů. Poměrně častý je dárek v podobě dortu s dost zajímavým "tvarem". Toto nás tentokrát minulo, protože už je to pro ně přilíš fádní a nudné.

Ale raději už začnu o tom dni s velkým "D". V živé paměti mám, jak stojím odpoledne u větráku, a čekám na pokyn, že se vyjíždí. Ale ten dlouho nepřicházel. Prvně se muselo udělat několik fotek, jak se budoucí manželé chystají, další fotky s bratry atd.

A už se jede do kostela na podvečerní hodinu, který je na místní vzdálenosti poměrně daleko. Obřad probíhal ve dvou jazycích a to v angličtině a němčině. Poté jsme se všichni shromáždili před kostelem a čekali s plnými dlaněmi rýže až vyjdou Novomanželé. Poté jsme se začali pomalu přesouvat na místo dalších oslav a manželé s družičkami jeli jak jinak než v bílé limuzíně s otevřenou střechou.

Sešla se široká rodina, tak jsem se poměrně celý večer měla s kým seznamovat. Ale místo bylo nádherné...opravená farma v polích, na terase ze země vyrůstalo víno a nad námi byla střecha z listů této rostliny a trsy hroznů. Jak romantické, ale při tomto počtu lidí a neskutečně vysokých teplotách byl těmito listy zamezen průchod tepla ven, tak jsem v jednu chvíli byla úplně mokrá. Naštěstí jsem měla saténové šaty, v kterých jsem stále vypadala svěže.
Na začátku nejbližší rodina včetně mě zapózovala, aby fotograf mohl vytvořit další fotky a už jsme se mohli jen bavit. Družičky pro nás připravili zábavu, abysme lépe poznali ženicha s nevěstou a o půlnoci to propuklo...půlnoční tanec....ten byl neobvyklý tím, že novomanželé tančili na moderní světové hity. Ještě se rozkrojil dort a v raních hodinách se někteří z nás odebrali domů, jiní pokračovali do Pacevillu. 

....žili štastně až do smrti THE END.

DODATEK po pár týdnech: Pokud pojedete někomu na svatbu na Maltu, nemusíte se namáhat vymýšlením a převážením darů....tady se dávají pouze peníze.

Loď, lodě, lodění

Dnes jsem se rozhodla ukázat na jeden paradox v mém životě, který se týká právě lodí.

Pokud zapátrám v paměti na moje dětství a lodě, tak si vzpomínám na lodičky z papíru a jejich pouštění někde u potoka nebo rybníka. Ale hlavně si pamatuji na rodinné výlety, kde někdy jejich součástí byly projížďky na lodi po rybníce. Ačkoliv jsem již ve velmi brzkém věku uměla plavat, tak tento typ zábavy jsem nesnášela, pokud jsem měla na sobě oblečení. Vzpomeňte jen na Titanic :-D Ještě teď mám v živé paměti slzy, které mi tekly po tváři, když jsem kolikrát nastupovala na tu věc, která se jako jediná udržela na hladině, a nepotopila se. Přestože jsem chtěla zůstávat na břehu a čekat nebylo mi to z důvodu mého nízkého věku dovoleno.

Pak jsem se setkala s větší lodí opět na rodinné dovolené u moře až po trajekt.

Ale minulý rok se to stalo! Šla jsem na motorovou loď s přáteli. Byla jsem posazena do zadu, kde loď nejméně naskakuje. A to mě asi zachránilo od toho, že jsem si neřekla, ať mi zastaví a já si vystoupila. Takže když se loď začala rozjíždět, a trochu nadskakovat na vlnách a já viděla, jak se moje kámošky náramně baví, já byla vzadu potichu celá bíla...no možná i zelená. A v hlavě mi jely myšlenku typu...co tady dělám, kam jsem se zase dostala, nezbláznila jsem se?

Ale to jsem překonala! Na další vyjížďku jsem se celkem i těšila, až jsem svolila i noční plavbu.

A kam jsem se na lodi okolo Malty dostala? Na plno míst, ale ještě mnohem víc míst jsem neviděla.

Na Comino. Ostrov, kde v současnosti žije pouze jedna rodina, a je to jedno z nejnavštěvovanějších míst Malty. Takže v sezonu tu najdete asi stovky ne-li tisíce turistů, ale v noci tu není skoro ani noha.

Gozo, na kterém jsem na lodi (pokud nemluvím o trajektu), byla pouze jen jednou. A to jsem se ani neodvážila skočit do vody, ačkoliv jsme zakotvili téměř u pláže, protože hned u lodi si lebedila malá medúza. A o popáleniny jsem nestála. Těch jsem už měla tak dost od sluníčka po celém dnu na lodi a na parném slunci.

Na jih ostrova, kde jsem "asi po sto letech" skákala zase šipky :-) A celkem se i dařily ;-)

Filfla, kde mě to připadalo až moc přírodní (ačkoliv ta na Maltě dost chybí). V těchto místech nemůžeme z lodi vystoupit ani si jít zaplavat. Najdeme zde mláďata žraloků a nevybuchlou bombu. Zároveň tento ostrov kdysi sloužil jako zkušebna bomb, takže je dost zdemolován oproti jeho původní podobě.

Přístav Grand Harbour, který je opravdu nádherný v noci.

Fakta o Maltě

Kolik má obyvatel? Jak je ostrov velký? A plno dalších otázek bych mohla vymyslet. A je pravda, že tyto informace jsem doposud neuváděla. Nebojte, ani teď to neudělám. Neuváděla jsem je schválně, protože toto můžete najít ve všech průvodcích, a zrovna nemám chuť je opisovat. Nemám pochyb, že i internet je toho plný.

Ale i přes to Vám doporučuji, tedy pokud máte chuť, tyto dvě videa na youtube.com. Jedno kratší je v angličtině a další, o krapet delší, video je v češtině. A na krátkou chvilku tam můžete zahlédnout i mého přítele, kdy jsme se ještě neznali a vůbec netušili, že se někdy potkáme.

https://www.youtube.com/watch?v=Q4Ow9uJIOeg

Back in CZ

Dnes Vám pošlu pár fotek z letištního ruchu pro ty, kteří ještě nikdy neletěli, nebo jen neletěli z Vídně. Takže srovnávejte... 

Uteklo to jako voda a já jsem zpět v České republice. Můžete to poznat podle háčků a čárek nad slovy. Teď už to snad bude lepší :-) Další moje vyprávění teď už bude sahat pouze do minulosti a snad brzy budu zase na Maltě. Určitě Vám dám vědět až se budu chystat na další výlet. Zatím se pouze "Malta" chystá do ČR :-)

A jelikož jsem včera měla plno času na letišti, tak jsem se rozhodla udělat pár snímků toho, co mě tam zaujalo.

• Tato obrovská tabule, která je plno mě neznámých not....Vídeň je hrdá na "svého" skladatele Ludwiga van Beethovena

• Takový ruch jako je na letišti jen tak někde nezažijete....všichni od někud přiletěli nebo někam letí

 

 


• A všude ti pánové, kteří čekají na onu osobu, co mají napsanou na lístečku

 

Par fotek z nataceni

Moje technicke dovednosti nejsou tak daleko, takze zadne nataceni, ale foceni. Nosim tady u sebe temer porad ten pristroj, kteremu se rika fotak, a jakmile me neco zaujme, tak se ho snazim hned vytahnout.

• Jedna z Valletty

• Nocni prochazky

• I kdyz temto selfie a podobne neni moc naklonen, pro jednou se mi ho podarilo premluvit :-)

Volne pokracovani o bydleni

Zapomnela jsem napsat velmi dulezity poznatek, ktery me dosti ovlivnil v poslednich par hodinach. Prestoze je venku okolo 25 stupnu ve stinu, tedy na slunicku mnohem tepleji, vnitrni teplota se pohybuje mnohem niz. Kdyz dosahuje 20 stupnu, je to pekne.

Toto jsem si vubec neuvedomovala a rikala si, ze preci nemohu chodit navlecena, kdyz je tak krasne. Na Skypu se me moji nejblizsi ptali, proc mam triko s dlouhym rukavem, a co budu delat v ceskem pocasi. Takze i nadale jsem casto nosila  uvnitr zabky, kratase a tilko, proste jak venku. Az me napadlo vazne zmerit teplotu uvnitr...takze pri takove teplote mam v CR normalne kalhoty a triko a pomalu zapiname topeni. Takze diky temto prechodum a vsemu mam strasnou rymu, doprovazenou teplotou a pocitem, ze jsem vcera bezela marathon, jak me boli vsechny svaly.

Heslo: Pojedte se ohrat na Maltu!!

A ted neco trochu z jineho soudku a snad i zajimavejsiho. A to domy z venku. Kazdy dum tady ma jmeno, takze pokud me chcete poslat dopis nebo pohled, nezapomente s nazvem ulice napsat i nazev domu :-)

Nepredstavujte si tu zadne taskove strechy, nybrz strechy rovne, ktere casto vyuzivaji jako terasu, napriklad ke grilovani. Ke stavbe domu vyuzivaji mistni kamen, ktery jim dava jejich typickou barvu.

Jejich balkonky uchvati asi kazdeho turistu a ja je fotim opravdu velmi casto. Nekteri prechazeji na moderni balkony, ktere jsou znamy i u nas, ale nekteri zachovavaji raz budovy a nechavaji si je opravit.
Domnivam se, ze techto typickych budov bude cim dal mene, jelikoz se takove uz nestavi. Mlade pary tyto domy nekupuji, jelikoz jsou drahe a je treba provest plno uprav. Takze businessmani podobne domy skupuji a misto nich stavi domy nove, mnohem modernejsi, s byty na prodej. A v lukrativnich lokalitach pri pobrezi se prave z techto domu stavaji hotely. Tak kdo vi, jak to bude za par let. Mozna budou za chvili tyto domy pamatkove chraneny.

La Valletta

Take jsem uz vyrazila do Vallety. Tedy do hlavniho mesta Malty. Necekejte zadne velkomesto, jelikoz patri mezi nejmensi hlavni mesta Evropy. Ani neni nejvetsim mestem Malty.

 

Dolni Barracca garden

Puvodne bylo hlavnim mestem Mdina v centru ostrova az se jednou rozhodli, tedy v 16.stol., postavit Vallettu, ktera lezi na poloostrovu. Rozhodli se tak johanite, presneji muz jmenem Jean de la Valletta. Ulice jsou jak podle pravitka, tak je to asi jedine mesto tady, kde je opravdu problem se ztratit. Me to teda nedela problem v tech ulickach, uz se mi to i ne jednou podarilo, ale ve Vallette bych musela byt vazne specialista.

Valletta je na seznamu pamatek UNESCO. V ulickach muzete najit nezpocet kostelu, na Malte jich je 364. Dale muzea, palace,  minimalne jedna slechticka rodina zde stale zije. Velmi zajimave jsou zahrady s krasnym vyhledem.

Upper Barracca garden