Cyklistické toulky - Devět skal 836 m.n.m.

Někdy je třeba vytáhnout kolo a podívat se na ten svět trochu z jiného pohledu a rychleji. Proto jsem konečně vyrazila a ujela prvních 35 kilometrů.

Příjezd na Devět skal

A kudy? Start byl v Novém Městě na Moravě, odkud jsem vyrazila medlovským údolím na Tři Studně. První pauza byla několik kilometrů za vesničkou u Stříbrné studánky, kde pramení řeka Svratka. Doporučuji ochutnat místní pramenitou vodu.

Stříbrná studánka

Hned o pár metrů nad mořem výš jsem už ležela v trávě na Žákově hoře. Musela jsem využít prvních silných paprsků a vychutnat si ten příjemný pocit, kdy se paprsky opírají do kůže. Místo patří mezi chráněná území. Nachází se zde prales.

Poté stačilo sjet a zase vyjet kopec u už se stálo na Devíti skalách. Výhled a bezvětří jsem si užila naplno.

Výhled z Devíti skal

Poté bylo třeba malé občerstvení, které jsme našli v restauraci Kolokočí. 

Zde jsem už velmi přemýšlela, jak se co nejrychleji a nejsnadněji dostat zpět do Nového Města, jelikož jsem byla letos podruhé na kole a sil už ubívalo. Takže z Kadova jsem si vybrala jeden velký kopec, který vede až k Pasecké skále. Odtud se nabral směr Rokytno a sjezd rychlostí okolo 50 km\hod dolů do Nového Města.

Pohled z Rokytna

Příjemné toulky na kole přeji všem.

Procházky po Brandenburgu

Poslední víkend jsem si trochu prodloužila a vyrazila k sousedům. Počasí vyšlo podle přání ... trochu teplíčka a sluníčka.

Řeka Havel

Začalo to vše dlouhou cestou, kde teměř před koncem jsem měla tu čest s fotbalovými fanoušky. Takže jsem si popovídala a kdybych pila pivo, mohla jsem i ochutnat. Škoda noo, že jsem tomuto nápoji nepřišla na chuť. Aspoň pro tentokrát. Mohla jsem si s nimi oprášit jména českých fotbalistů, které na mně chrlili. A samozřejmě chválili krásu našeho hlavního města, Prahy.

Následovaly dny nejen s Lenkou...

Cestu podél řeky jsem si nemohla nechat ujít. Protéká kolem městských hradeb dále do rybníků, které jsou poblíž města.

A ta jarní atmosféra a koberce hyacintů, narcisek, tulipánů...

A nakonec nádherný výhled z rozhledny.

Pohled z rozhledny na centrum města

Pohled z druhé strany rozhledny

Dokonce jsem při svém pondělním běhu zahlédla v parku češtinu. Ale po chvíli mi ztuhl úsměv na tváři. Byla to pamětní deska věnovaná českým vězňům v Brandenburgu, kteří zde také zemřeli. Sice smutné, ale zřejmě je třeba si připomínat události minulých časů.

Okolo Vírské přehrady

Další tip na menší výlet je k Vírské přehradě. Okruh má okolo 15 kilometrů.

Z vesničky Vír vyražte po červené. Kousek cesty vede podél silnice, ale myslím si, že to lze zvládnout. Poté odbočte do leva, kde na Vás čeká několika kilometrové stoupání na Karasín. Rozhledna má stejný název jako vesnice, nad kterou leží. Postavena byla roku 2004 a slouží nejen k výhledům, ale také jako příjemné  místo k občerstvení.

Pohled z Karasína

Poté na Vás čeká převážně klesání. Z počátku se jde směrem k Vítochovu. Mimochodem ve Vítochově je krásný starý a zároveň zachovalý kostelík. Je vyhledáván ke svatebním obřadům. Proto malá odbočka stojí za to.

Dále pokračujte z rozcestí lesem směrem k přehradě k místu, kde kdysi stával Chudobín. Podél přehrady čekají krásná místa v podobě vyhlídek a jedné studánky.

Vírská přehrada