MichaelaInMalta

neděle 13. března 2016

Berlín

Berlín, hlavní město Německa, o kterém se v mém průvodci mluví jako o městě vzbuzující v lidech nejrůznější emoce - pýchu pro svou sílu, obdiv pro svou kulturu, nenávist jako středisko hitlerovské tyranie, soucit jako bašta poválečné svobody, ale i strach co by ohnisko konfliktů studené války.

Je pravda, že historie tohoto města na mně dýchala ze všech koutů. Chvílemi mi bylo až smutno z toho, co se tady dělo. Ve škole se učíme o Hitlerovi a o tom, co vše se ze jeho vlády stalo, mluvím teď o deportaci židů. Ale nikdy mi nedocházelo, kolik židů muselo odejít z Berlína.

Jelikož jsem neměla předem určené památky, které chci vidět, jen jsem něco málo věděla z průvodce, zaplatila jsem si autobus Hop on and hop off. Hlavně jsem měla celý den jen pro sebe, tak jsem toho chtěla využít především k prohlídce města a jeho památek.

Mapa města s mojí červenou trasou

A jak autobus funguje?? Mohla jsem vyskočit na jakékoliv zastávce a nastoupit do jakého autobusu se mi chtělo od samé společnosti. Z vlaku jsem vystoupila na Zoologishegarden, tudíš do autobusu jsem nastupovala na Tauentzienstrase, kde kdysi stál majestátní kostel Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche. Původně jeho výše byla 113 metrů a zbylo z něj 63 metrů. Vše díky útocích dělostřelectva. Lidé zbylou část nazvali jako "zlomený zub" a další přistavěné části na "rtěnku" a "pudřenku".

Polorozbořený kostel s dalšími dvěmi přestavěnými a stavbami

Podlaha kostela

Poté jsem pokračovala na zastávku Martin-Gropius-Bau, kde se nikdo neodvažovali ani nahlas promluvit. Stáli jsme u zdi, která dříve rozdělovala celý Berlín. Hned vedle stojí muzeum, kde jsem našla zmíňku o Československu.

Dále jsem navštívila místo Checkpointa Charlie. Místo, kde se oficiálně přecházelo z východního Berlína do západního. Místo, kde se snažili lidé přejet nelegálně v kufrech aut, v podlaze a dalšími nejrůznějšími způsoby. Bohužel zde byli i mrtví.